Jezero Ozirce

Nazývá se také “Divoké jezero”. Nacházející se 15 kilometrů od Siněviru,
na severních svazích poloniny Piškoňa, pod horou Hropa. Leží v nadmořské
výšce asi jeden kilometr, zaujímá plochu okolo jednoho hektaru a nejhlubší
místo je 28 metrů pod vodou. Jezero je sesuvového původu, patří do povodí
řeky Tereblji a na zimu zamrzá.

To by byly ty nejzákladnější informace o tomto místě, ale pokud se
chceme dozvědět více o jeho obyvatelích, musíme víc do hloubky.

stat_minus_2

Ale než se do toho ponoříme, spousta živočichů spjatých s jezerem se nachází nad hladinou.

Například žáby. Zajímavě, žáby dokáží vydržet bez potravy extrémně dlouhou dobu, třeba i 16 měsíců. Některé žáby také disponují obrannými mechanismy, nejznáměji jedovatostí, na kterou upozorňují pestrou barevností, nebo třeba nafouknutím vlastního těla pro zastrašení či odrazení predátora. Asi 88% obojživelníků jsou žáby a druhů žab bylo doposud popsáno přes 6000 a vědci stále objevují nové. Mezi nejznámější rody patří skokani, kuňky, ropuchy, rosničky či baltnice.

Pak tu jsou vážky. Vážky patří mezi běžně vyskytující se hmyz žijící jak u stojatých, tak tekoucích vod. V hmyzím světě patří vážky mezi nejlepší letce a jsou hmyzem s nejdokonalejším zrakem.

Zvláštní skupinkou vodních živočichů je pleuston. Což je drobný hmyz, který umí běhat nebo klouzat po vodě a to díky jejímu povrchovému napětí. Mohou sloužit jako bioindikátory znečištění životního prostředí, jelikož jsou velmi citliví na chemikálie. Patří sem třeba bruslařky, vodoměrky, mákovky nebo podrepky.

Rybí populace se skládá z mnohých rozmanitých druhů . Některé z nejběžnějších ryb vyskytujících se v jezerech jsou pstruzi, střevle, okouni, štiky, sumci nebo jeseteři. Nedá se odhadnout kolik jedinců se v jezeře nachází, ale vzhledem k tomu, že rybolov je zde zakázán a jedinými lovci ryb jsou zde draví ptáci, tak jich nebude málo.

Ve vzácných případech se zde může oběvit i takový rak. Vzhledem k tomu, že jezero je stojatá voda, tak by se tu mohl vyskytovat nejspíš rak bahenní. Narozdíl od jiných druhů, tento není vůbec ohrožený. Je to všežravec a v pohodlném životu mu nebrání ani mírně znečištěná voda.

Plankton jsou organismy, které se snášejí ve vodním sloupci a nejsou schopny překonat vlastní silou proudění vody. Často jsou tak malé, že je lze vidět jen pod mikroskopem. Rozlišuje se podle druhového složení, a to na zooplankton (živočišný), fytoplankton (rostlinný) a bakterioplankton (bakteriální). Zooplankton je dále tvořen převážně vířníky, perloočkami, klanonožci a vznášivkami. Také je základem potravního řetězce, stává se tedy potravou mnoha druhů vodních živočichů.

Co se týče rostlin, nachází se zde spousta rozmanitých druhů. Například leknín, jehož listy plovou na hladině a který nalézá využití i v medicíně. Dále řečanka, rozšířená v podstatě po celém světě, tak snadno šířící se rostlina, že ji lze nazývat invazivní. Také chaluha, která je díky obsahu jódu lidmi využívána na detoxikaci či hubnutí. Nebo rdest v jehož porostu nacházejí ryby jak klidná místa, tak i hojnost potravy. Kromě zmíněných je v jezeře častý i takový stolístek, lekušník, rdesno či stulík.

Množství živočichů se nachází i na dně jezera. Velkou porci těchto živočichů tvoří vajíčka a larvy. Především živočichů z hmyzí rodiny, například od vážky, komára nebo jepice. Dále brouci přizpůsobeni k životu pod vodou jako potápník nebo znakoplavka. Nesmí tu chybět ani plži. A to jak suchozemní, v podobě všem známých šneků a slimáků, tak i vodní, v podobě už méně známé surmovky, plovatky, bahnivky, okružáka či kámomila.